top of page
Čemu věří lidé v České republice
Celonárodní sociologický průzkum
Od 1. května 2025 začal probíhat celonárodní sociologický průzkum zaměřený na mapování toho, čemu lidé v České republice věří — od tradičních náboženství, přes různé pověry, až po další formy přesvědčení.
Společnost AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje předložit závěrečnou zprávu vycházející z analýzy primárních dat dotazníkového šetření „Věří celé Česko“.
Veřejný průzkum
Cílem tohoto průzkumu bylo zmapovat náboženské a spirituální přesvědčení obyvatel České republiky, přičemž hlavní důraz je kladen na identifikaci aktuálních forem víry a náboženské příslušnosti, zjištění povědomí o významných postavách křesťanské tradice, zejména o svatých Cyrilu a Metoději a analýzu postoje respondentů k osobě Ježíše Krista
a ke křesťanství obecně.
a ke křesťanství obecně.
Společnost AUGUR Consulting zabezpečovala pro Kristus pro každého z.s. některé aktivity související s komplexním veřejným průzkumem „Věří celé Česko“ mezi populací České republiky. Průzkum, který je součástí iniciativy „Věří celé Česko“ vychází z potřeby hlubšího porozumění současné náboženské situaci v České republice, která se v evropském kontextu dlouhodobě vyznačuje nízkou mírou religiozity. Přesto však nelze současnou českou společnost označit za sekulární – objevují se různé alternativní formy spirituality, víra v nadpřirozeno či pověry, které odrážejí komplexní a specifické hodnotové orientace populace.
Víra a náboženství
Jak vyplývá z analýzy výsledků veřejného průzkumu, 41,2 % respondentů se hlásí ke křesťanství (katolictví, protestantství apod.) a 6,2 % se hlásí k jinému náboženství nebo víře. Více než polovina respondentů (52,6 %) se nehlásí k žádnému náboženství či víře. Respondenti, kteří uvedli, že věří jinému náboženství či víře (6,2 %), nejčastěji zmiňovali víru ve „vyšší moc“, dále pak buddhismus, islám, hinduismus, judaismus, víru v sebe, dobro a zlo, přírodu, vesmír apod.
Pro dvourozměrnou analýzu jsme použili proměnnou „Hlásíte se k nějakému náboženství/víře?“, kterou jsme dichotomizovali, tzn. vytvořili jsme z ní 2 kategorie, díky nimž jsou výsledky analýzy přehlednější. Nové kategorie jsme pracovně nazvali „věřící“ a „nevěřící“.
Pro zajištění hlubšího vhledu do sledované problematiky jsme si dovolili aplikovat také některé statistické procedury, které umožňují sledovat odpovědi respondentů v návaznosti na celou řadu nezávisle proměnných. Níže uvedené grafické rezultáty nám dokumentují příklon k náboženství/víře podle věkových kategorií a podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Z výsledků analýz vyplývá, že starší věkové kohorty vykazují nižší zastoupení tzv. nevěřících.
Z níže uvedeného grafu vyplývá, že vyšší míra zastoupení tzv. věřících je u respondentů s nižším stupněm vzdělání.
Sledovány byly korelace u skupiny věřících a nevěřících i ve vztahu k dalším sociálně demografickým znakům. Nebyly však prokázány žádné zásadnější souvislosti např. s velikostí sídla, krajským členěním, společenskou aktivitou ani pohlavím respondentů.
Sledovány byly korelace u skupiny věřících a nevěřících i ve vztahu k dalším sociálně demografickým znakům. Nebyly však prokázány žádné zásadnější souvislosti např. s velikostí sídla, krajským členěním, společenskou aktivitou ani pohlavím respondentů.
Jak vyplývá z analýzy, více než třetina respondentů (37,3 %) v Boha nebo vyšší moc nevěří, ale občas o vyšší moci přemýšlí. Téměř třetina respondentů (31,2 %) svou víru popisuje jako pevnou – je důležitou součástí respondentova života.
Pozitivní postoj ke křesťanství má více než polovina respondentů (56,4 %). Z toho téměř čtvrtina respondentů (24,5 %) má ke křesťanství velmi pozitivní postoj. Více než třetina respondentů (36,8 %) zaujímá ke křesťanství neutrální postoj.
Jak vyplývá z analýz, velmi pozitivní postoj ke křesťanství zastávají spíše starší věkové kohorty, přičemž pro mladší věkové kategorie je spíše charakteristický neutrální postoj ke křesťanství.
Téměř polovina respondentů (47,2 %) věří v karmu a 39,1 % respondentů věří v nadpřirozené bytosti, jako jsou duchové nebo andělé. Více než třetina dotázaných (33,5 %) je přesvědčena o existenci osudu nebo předurčeného plánu a 32 % věří na zázraky. Méně často dotazovaní věří ve štěstí přinášející předměty (21,8 %), symboliku čísel
(17,2 %) nebo horoskopy (16,9 %).
Ve variantě „Něčemu jinému“ zaznívaly nejčastěji odpovědi jako příroda, láska, vesmír, energie a víra v sebe sama.
Z multivariační analýzy rovněž vyplývá, že ženy tíhnou k alternativním formám víry více než muži.
(17,2 %) nebo horoskopy (16,9 %).
Ve variantě „Něčemu jinému“ zaznívaly nejčastěji odpovědi jako příroda, láska, vesmír, energie a víra v sebe sama.
Z multivariační analýzy rovněž vyplývá, že ženy tíhnou k alternativním formám víry více než muži.
Vliv víry na každodenní život
Víra má určitý vliv na každodenní rozhodování více než tří pětin (61,3 %) respondentů. Téměř třetina dotázaných (29 %) uvádí, že víra je ovlivňuje ve mnoha aspektech života, tedy že má na jejich rozhodování výrazný vliv. Dalších 32,3 % respondentů připouští spíše malý vliv víry na jejich rozhodování.
Vliv víry na každodenní rozhodování roste s věkem. Zatímco mezi mladými lidmi ve věku 18–29 let uvádí velký vliv víry na rozhodování pouze pětina dotázaných (20,6 %), ve věkové skupině 50–64 let se jedná už o téměř dvě pětiny respondentů (37,8 %). Víra hraje v životě starších kohort významnější roli než u mladších věkových skupin.
Nejčastějším důvodem, proč respondenti přijali víru nebo určité přesvědčení, je rodina a výchova, kterou uvedlo 38,2 % respondentů. Významnou roli hrají také osobní zkušenosti, které ovlivnily 36,1 % dotázaných. Více než čtvrtina dotázaných (28,3 %) uvedla, že nemá žádnou víru ani přesvědčení.
Cyril a Metoděj
Nejčastěji respondenti vnímají svátek svatých Cyrila a Metoděje jako připomínku příchodu křesťanství na Velkou Moravu, což uvedlo 69,2 % dotázaných. Více než polovina respondentů (54,5 %) si svátek spojuje s tvůrci slovanského písma. Památku dvou křesťanských misionářů vnímá v souvislosti se svátkem 45,4 % dotázaných.
Většina respondentů (62,8 %) považuje za hlavní vizi Cyrila a Metoděje přinést na Velkou Moravu křesťanství a šířit víru. Dalších 27,8 % dotázaných uvádí, že jejich vizí bylo vytvořit písmo, aby lidé mohli číst a psát v rodném jazyce.
Respondenti s vyšším vzděláním uvádějí častěji, že hlavní vizí Cyrila a Metoděje bylo přinést na Velkou Moravu křesťanství a šířit víru. Podrobně výsledky dokumentuje následující graf.
Největší část respondentů (43,2 %) se domnívá, že bychom měli tímto svátkem „Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje“ slavit především křesťanství. Více než třetina (34,6 %) dotázaných uvádí vzdělanost a 12 % respondentů by oslavovalo písmo. Ve variantě „něco jiného“ byly zaznamenány odpovědi: láska, slovanství, úcta, sounáležitost, historie národa – vlastenectví apod.
Respondenti s nejvyšším stupněm vzdělání častěji oslavují vzdělanost (39,3 %), zatímco lidi s nejnižším stupněm vzdělání oslavují křesťanství (50,8 %).
Preference slavit křesťanství je více charakteristická pro vyšší věkové kohorty. Největší podíl respondentů, kteří by v tomto státním svátku slavili křesťanství, je ve věkové skupině 50–64 let (49,4 %) a 65 a více let (44,9 %). Mezi mladšími respondenty (18–29 let) by křesťanství slavilo 39,6 % dotázaných.
Téměř tři pětiny respondentů (59,1 %) uvádí, že se málo ví, že Cyril a Metoděj přišli okolo roku 863. Více než čtvrtina dotázaných (27,9 %) uvádí, že Cyril vypil jed a přežil. Ve variantě „jiná odpověď“ byly identifikovány odpovědi: „Oba věrozvěstové byli původem z Řecka“, „zvěstovali ortodoxní křesťanskou víru“, „původní jméno Cyrila bylo Konstantin“, „byli bratři“ apod.
Postava Ježíše Krista a evangelium
Téměř dvě pětiny respondentů (40 %) vnímá Ježíše Krista především jako historickou postavu, jež byla důležitá ve své době. Téměř třetina respondentů (30,1 %) dává postavě Ježíše Krista jakožto Božího syna, který vstal z mrtvých a stále žije. Pro 12,5 % respondentů je jeho život a názory inspirací, zatímco 12,7 % uvedlo, že pro ně Ježíš nemá žádný význam. Ve variantě „jiný pohled“ byly zaznamenány odpovědi: prorok, bojovník, velmi významná historická osoba, ač člověk či Syn boží, jeho vztah s Bohem je hlubší než jakýkoliv prorok před i po něm, historická postava s velkým vlivem na výraznou část lidstva apod.
Výsledky multivariační statistiky ukazují, že s rostoucím vzděláním roste podíl těch, kteří vnímají Ježíše Krista spíše jako historickou postavu, zatímco tvrzení, že je Božím synem, který vstal z mrtvých a stále žije, je častější u lidí se základním vzděláním. Výsledky podrobněji dokumentuje následující graf.
Nejčastěji respondenti vnímají evangelium jako soubor textů v Bibli, tuto odpověď uvedla téměř polovina dotázaných (49 %). Druhou nejčastější variantou odpovědi je dobrá zpráva o Boží lásce k člověku, kterou zvolilo 38,7% respondentů. Morální učení označila za význam evangelia téměř třetina dotázaných (30,2 %). Ve variantě „jiný pohled“ byly zaznamenány odpovědi: svědectví o Ježíši Kristu a o jeho skutcích, předání jeho vedení veřejnosti, přináší vizi pro křesťany apod.
S rostoucím vzděláním roste podíl těch, kteří evangelium vnímají jako soubor textů v Bibli – mezi vysokoškoláky jsou to téměř tři pětiny respondentů (59,2 %), u středoškoláků téměř polovina (46,3 %) a u lidí se základním vzděláním je to více než třetina (35,6 %) dotázaných. Výsledky podrobněji dokumentuje následující graf.
S rostoucím vzděláním roste podíl těch, kteří evangelium vnímají jako soubor textů v Bibli – mezi vysokoškoláky jsou to téměř tři pětiny respondentů (59,2 %), u středoškoláků téměř polovina (46,3 %) a u lidí se základním vzděláním je to více než třetina (35,6 %) dotázaných. Výsledky podrobněji dokumentuje následující graf.
bottom of page